Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Třebíč je městem velmi starobylým a bezesporu krásným. Jeho dominantou jsou místa, která přešla roku 2003 pod ochranu UNESCO, jelikož byla zapsána na jeho Seznam světového kulturního dědictví.

Bazilika sv. Prokopa

Když začneme židovskou čtvrtí, tak je nutné předeslat, že se jedná o jedinou židovskou památku na seznamu UNESCO, která se nachází mimo Izrael. Když vejdete do této čtvrti, tak vás doslova pozře atmosféra starobylých klikatících se uliček, mystických průchodů a zákoutí. Momentálně samotnou čtvrť již neobývají dřívější obyvatelé, a tak jednotlivé budovy nepůsobí tak autenticky, jelikož nejsou využívány.

Zkusme si nyní tuto čtvrť blíže popsat a dostat se tak k jednotlivým budovám, které rozhodně stojí za zhlédnutí. Podívat byste se měli zejména do zdejší židovské radnice, která sloužila jako řídící centrum celé komunity. Její stavba se vyznačuje zejména barokním jádrem.

Uvidíte zde jak valenou klenbu, tak také lunety a nádhernou fasádu. Architektonicky povedený je také rabinát. Základy této stavby pocházejí ze 17. století a jeho průčelí je charakteristické velkým opěrným pilířem.

Židovské synagogy

Nedílnou součástí celého židovského městečka jsou bezesporu synagogy. Nacházejí se zde dvě. Jde o zadní synagogu a přední synagogu. Pokud začneme tou přední, tak ta se nazývá také Stará škola. Její místo je v západní části čtvrti a jde o barokní budovu s takzvanou neckovou klenbou. Přední synagoga byla později přestavěna v novogotickému hávu. Zadní synagoga se nazývá také někdy Nová a byla zbudována roku 1669. V roce 1837 byla obohacen na ze severní strany o ženskou galerii. Celkovou rekonstrukcí si prošla v roce 1997. Dnes se zde poměrně často konají různé výstavy a jiné kulturní akce.

Za prohlídku stojí už krásné nástěnné malby pocházející z 18. století. Jinak se sem můžete podívat, jelikož je tato stavba každý den otevřena pro veřejnost. Z dalších budov bychom měli jmenovat třeba chudobinec, uličku s rampouchy, nemocnici či Subakovu koželužnu.

Bazilika sv. Prokopa

Bazilika sv. Prokopa byla původně opatským chrámem zasvěceným Panně Marii. Bazilika byla vystavěna již ve 13. století jako část kláštera benediktínů. Co se týká architektury, tak je vybudována v románském stylu s prvky gotiky. Těžkou zkouškou si prošla v roce 1468, kdy ji dobývali vojáci Matyáše Korvína. Poté, co sloužila světským účelům, byla na počátku 18. století restaurována Maxmiliánem Kaňkou. Za národní kulturní památku byla bazilika vyhlášena roku 2002. O rok později se stala součástí UNESCO, stejně jako židovská čtvrť.

[Nahoru ↑]